Zápěstí v tenise

25.02.2014 13:41

Práce zápěstí vždy v tenise byla, je a bude diskutovaným problémem. Historicky se generace trenérů přeli kvůli "problému zápěstí".

Na úvod trochu anatomie a fyziologie:

Zápěstí je poměrně komplikovaný kloub, tvořený kostmi, šlachami a svaly. Ke svému pohybu však každý klou potřebuje informaci z centrálního nervového systému po nervových drahách do svalových buněk. Zápěstím pohybují flexory (ohybače) a extenzory (natahovače) předloktí (začínají nad loketním kloubem a upánají se hluboko v ruce). Flexory dysponují větším silovým potenciálem než extenzory, samotné zápěstí lze rozdělit na proximální (tvořeno 4 prvními zápěstními kůstkami - blíže ke kosti loketní a vřetenní) a distální (4 druhé zápěstní kůstky blíže u záprstních). Proximální zápěstí je dvouosý kloub, který zodpovídá za palmární flexi (ohnutí zápěstí dovnitř) a dorzální extenci (pohyb zápěstí vzad) i za ulnární a radiální abdukci (pohyb za malíkem a pohyb za palcem). celé zápěstí pracuje funkčně dohromady.

Jak tedy pracuje zápěstí při úderech?

Práce bude ukázána na forhendu R.federera, jehož technika provedení je jedna z nejlepších (Schönborn).

Na začátku nápřahu přitahuje R.F. raketu nahoru k nadpaží a rameni - první radiální flexe (abdukce) zápěstí (8). dělají to prakticky všichni výborní hráči pro prodloužení svalu před kontrakcí (práce agonistů a antagonistů, ukládání energie, vytváření napětí). Dochází k přípravě příslušných svalů a zápěstí k úderu.

V dalším průběhu nápřahu přechází radiální flexe v dorzální flexi (9), která je markantní na konci nápřahu (10).

V této fázi se maximum energie koncentruje ve svalech předloktí. Tělo v této fázi úderu již rotuje do úderu (první boky, následují ramena), paže se začíná pohybovat dopředu, rakety svou hmotností zápěstí ohýbá a tím je dosaženo vysokého odporu setrvačnosti. Během první části úderového pohybu vpřed dochází k dalším flexím zápěstí - palmární flexe (vpřed) a ulární flexi (abdukce - pohyb za malíkem) (11,12).

Radiální flexe byla přípravou (svalovou a energetickou) k ulnární flexi a dorzální flexe přípravou k palmární flexi. V pokračování úderu směrem vpřed k přilétajícímu míči pokračuje palmární flexe až do bodu úderu a v nejnižším bodu dolního oblouku, kdy se mění směr rakety vzhůru, se ulnární flexe mění zpět v radiální flexi. Tím dochází ke zrychlení hlavy rakety a dosažení horní rotace míče. V bodě kontaktu rakety s míčem (0,003-0,005 s) je zápěstí krátkodobým silným stahem svalů v předloktí na výše uvedený zlomek vteřiny zpevněno (odpor proti síle dopadajícího míče). Dále pokračuje v palmární a radiální flexi do protažení. Tato část úderu má brzdící a uvolňovací účel a na míč již nemá žádný vliv (13,14).

Během úderové a protahovací fáze ještě u forhendu dochází k pronaci předloktí (točení  dovnitř) a při bekhendu k supinaci (točení ven). To nemá se zápěstím již nic společného a má původ v práci lokte. Práci zápěstí nelze samozřejmě vytrhnout z celotělesného pohybu, nepracuje samostatně. práce zápěstí vypadá tak trochu jako věda, ale přitom jde o jednoduchý a přirozený pohyb jako je například házení. V našem případě házení rakety proti míči.

Kinogram celého Federerova forhendu:

Slovník:

flexe - ohnutí, ohýbání

extenze - natažení, natahování

abdukce - pohyb od těla. odtažení, upažení

addukce - pohyb k tělu, přitažení, připažení

pronace - pohyb předloktím - dlaň dolů, pohled na hřbet

supinace - pohyb předloktím - dlaň nahoru, pohled na dlaň

ulnární dukce - pohyb ruky za malíkem

radiální dukce - pohyb ruky za palcem

laterální - postranní

anterior - přední

posterior, dorzální - zadní

proximální - blíže k tělu

distální - dále od těla