Moderní tenisová technika
Současná trenérská praxe pohlíží na tenis jako na sport otevřených dovedností, v němž je téměř každý úder jiný. Hráč prakticky nikdy nezahraje dva identické údery. Tenisová technika může být optimálně rozvíjena pouze tehdy, pokud je chápána jako část celého systému. Rozvíjen tedy musí být vždy celý systém, ne jen technika sama. Výuka techniky se musí od začátku vyznačovat značnou rozmanitostí a komplexností (K.Lehnertz, 1996). Tenisový trénink musí být chápán jako jeden celek koordinace, kondice, techniky, taktiky, mentální sféry a vysokou komplexností. Na techniku je potřeba pohlížet jako na prostředek efektivní realizace technického záměru. Pro zjednodušení situace si přesto probereme jednotlivé údery zvlášť.
Forhend
Forhend je jedním z nejdůležitějších úderů, při výměnách od základní čáry je u vyspělých hráčů nejčastěji používaným úderem. Držení rakety bylo již probráno. Nejčastěji bývá využíváno u špičkových hráčů držení polozápadní. Zapojení svalů při forhendu : dvouhlavý sval pažní (m. Biceps brachii), ohýbač paže (m.brachialis), sval nadloketní (m.brachioradialis) – odpovídají za ohnutí lokte a tím za pohyb vpřed předloktí během úderu. Podrobněji si probereme polozápadní forhend.
Příprava a nápřah – zahájena pohybem lokte, vytočením nohy blíže míče a přizvednutím lokte (pohyb dozadu a mírně vzhůru) za současného vytočení ramen (lze využít levou ruku k zatlačení rakety dozadu), hlava rakety je nad úrovní lokte (vysoký nápřah). Otevřené postavení nohou
Úderová fáze, zásah míče – raketa se „propadá dolů, pokrčené nohy se napřimují v kolenou – švih po dráze zespoda nahoru, loket zatím v blízkosti těla. Těsně před zásahem se pohyb lokte zrychluje a trup rotuje, švih se napřimuje, zvedá se pravý bok a následně pravé rameno, plocha rakety je po celou dobu mírně zavřená, těsně před zásahem začíná dráha rakety stoupat (flexe loketního kloubu). Odraz z pravé nohy vzhůru, rotace boků a následně ramen. Tělo je těsně před úderem v dokonalé rovnováze.
Zásah míče – zápěstí (díky držení) je za držadlem, hlava hráče je v klidu a pohled očí směřuje do kontaktu s míčem (nikoli do bodu umístění míče), nohy v otevřeném postavení (90%), napnutí kolen + pravý bok – váha je přenášena do dráhy rakety.
Protažení úderu – vpřed proti míči a šikmo vzhůru, loket výrazně vpřed (paže mezi loktem a ramenem je rovnoběžně se zemí), chodidlo pravé nohy u praváka se otáčí a obě jsou rovnoběžná. Provedení forhendu s držením východním nebo západním se poněkud liší, stejně tak jako forhend se spodní rotací. Ať už hráč používá jakékoli držení je důležité , aby byl schopen zahrát útočný forhend, stanovil si sám útočnou zónu a zvládnul specifickou práci nohou, udržel tělo v rovnováze (široké úderové postavení). Pokročilí hráči by se měli snažit „jít s úderem co nejdále a tlačit rameno i paži na cíl“.
Bekhend obouruč
Na rozdíl od forhendu přebírá u bekhendu, ale i u podání práci natahovač lokte (m.triceps brachii).
Výhody bekhendu obouruč: snazší a tím i rychlejší zvládnutí techniky, přinášející dobré výsledky v žákovských kategoriích, lepší kontrola úderů (raketu kontrolují obě ruce), vyšší tvrdost úderu (optimální využití rotace boků a horní poloviny těla), menší čitelnost směru úderů, snazší hraní vysokých míčů (i před kulminačním bodem), možnost zahrát křížem i při pozdním zásahu míče, vyšší efektivita na returnu v důsledku jednoduššího nápřahu a lepší kontroly rakety.
Úprava držení (pravá – nedominantní - kontinentální, levá - východní forhendové) + vytočení ramen do směru míče a pohyb paží s raketou vzad (do nápřahu).
Těsně před dopadem míče jsou ramena vytočená, hlava rakety v nápřahu ve výši ramen (nižší než při forhendu), oči sledují míč.
Stabilizace pozice (široké postavení nohou), váha těla zatím na zadní noze. Mezi oběmi polovinami těla je vytvořeno předpětí. Raketa v krajní poloze nápřahu, hlava rakety směřuje stále vzhůru.
Přechod do úderu poznamenalo spustění hlavy rakety pod míč, váha se přenesla vpřed na přední nohu a těsně před úderem se tlakem nohou začíná Nadal zvedat směrem vzhůru, boky a ramena začínají rotovat vpřed k míči, oči sledují míč.
Míč je zasažen lehce nad úrovní boků a výrazně před tělem , paže jsou mírně pokrčené.
Těsně po zásahu míče tělo ještě pokračuje v rotaci, pravé rameno se tlačí až k bradě, špička rakety ještě pokračuje ve směru míče, nedominantní paže se mírně zvedá nad hrající.
Dokončení – protažení úderu. Pravé rameno dokončilo rotaci a raketa pokračuje vedle těla, pravá noha, na kterou se za okamžik přenese váha, dokončuje pohyb těsně nad zemí. Posléze dojde k odrazu z pravé nohy a k pohybu zpět dovnitř dvorce.
U začátečníků je důležité dbát na správné držení (extrémy přinášejí potíže), pokročilí nezapomenou, že úder je akcí celého těla, nejen rukou (švihová práce obdobně jako např. u golfu).
Bekhend jednoruč
V současnosti hrají bekhend jednoruč 3 hráči z první 10 ATP (Wawrinka, Federer, Gasquet) a dalších 5 ze druhé desítky (Haas, Južnyj, Robredo, Almagro, Dimitrov). Je tedy B jednoruč opět na vzestupu? Kromě Dimitrova je věkový průměr těchto hráčů 30 let, jedná se tedy spíše o vyzrálou generaci tenistů.
Držení nejčastěji polozápadní (Dimitrov, Federer) nebo západní, např. Wawrinka používá téměř klasické východní držení.
- Přípravná fáze a nápřah : nápřah začíná vytočením celého těla a hrající paže mírně pokrčená v lokti se i s raketou vytáčejí ze základního postavení, ruka se zvedá do výše ramene a raketa se nalézá ve výši hlavy (mylný dojem velké smyčky), nehrající paže přidržuje raketu v krčku (vytočení + uvolněné držení rakety). Nápřah je dokončen většinou mohutným vytočením trupu a ramen (předpětí zádových svalů)
- úderová fáze, zásah míče : hráč vykročí většinou pravou nohou proti míči (často přes patu), nohy jsou v kolenou pokrčené a jejich postupné propínání vytváří opačnou sílu, raketa padá pod míč a pod zápěstí. Těsně před zásahem začíná raketa stoupat, paže se v lokti propíná, hlava rakety je za zápěstím a a následně akceleruje do úderu, noha se napíná v kyčli a propíná v pravém koleni a současně se zvedá rameno úderové ruky (švih směrem vzhůru). Zásah míče před přední nohou, plocha rakety je kolmá, paže je téměř natažená. Nehrající paže jde do protipohybu a levá noha má kontakt s povrchem dvorce.
- protažení úderu : raketa se pohybuje vzhůru, hlava rakety je nad zápěstím, obě paže dokončují pohyb, horní polovina těla se často přetáčí až do čelního postavení, levá noha provádí úkrok do strany (umožnění návratu směrem ke středu dvorce).
Po dobu úderu je tělo drženo vertikálně s minimálním pohybem hlavy.
Bekhend se spodní rotací
Držení kontinentální nebo východní bekhendové, ramena rotují, raketa směřuje vzad a šikmo vzhůru, nehrající ruka drží raketu v krčku, váha těla se přesouvá dozadu a vzhůru, loket je konci nápřahu pokrčen, plocha rakety je téměř rovnoběžná se zemí. V úderu se váha těla přenáší vpřed a dolů, loket se napíná a zápěstí je pevné, nehrající paže se pohybuje zpět a udržuje rovnováhu, protažení úderu je individuální.
Podání (první podání) - podání je dále řešeno s kinogramem samostatně
Držení je obvykle kontinentální, přední hráči především na první podání využívají i východní forhendové držení (tvrdší úder – 1. byl B.Becker)
Široké postavení nohou, váha spočívá na zadní noze. Vytvoření tlaku proti podložce.
Optimální pokrčení kolen, zkrácený nápřah, rotace boků, levá ruka sleduje míč, co nejdéle.
Nadhoz je veden výrazně vpřed do dvorce (Max postupuje prakticky po každém podání na síť) a tak se zadní noha přisunuje k přední. Zde dělá mnoho hráčů zásadní chybu předsunutím pravé nohy vpřed. Šidí tak výrazně rotaci boků a ramen a ztrácí i předpětí
Nohy se odrážejí od země a přes pohyb boků se síla transformuje do rotace ramen. Zároveň raketa padá kolmo k zádům, ale dále od těla! Další velkou chybou zde bývá u mnoha hráčů, že plocha rakety jde na záda. Tento fakt však často vyplývá ze silně forhendového držení rakety!
Zásah míče
Pravá paže se dostává vysoko a vpřed. Zásah je napravo od těla. Levá ruka se stahuje dolů a pod tělo, aby blokovala přerotování těla.
Pronace
Těsně po zásahu rameno pokračuje dále vpřed a předloktí přirozeně pronuje zevnitř ven.
Uvolnění
Celý pohyb dále pokračuje vpřed (nikoliv doleva!) za míčem a zatímco loket zůstává nahoře, předloktí s raketou směřuje dolů s naprostým uvolněním pohybu.
Dokončení
Teprve teď se raketa vrací zpět a Max postupuje vpřed na síť.
Tip pro začínající: Nechte nohy v klidu a naučte se pracovat zpočátku co nejvíce horní polovinou těla! Používejte kontinentální držení.
Tip pro pokročilé: Pracujte na pronaci! Je základem moderního podání!
Voleje a smeč
Forhendový volej – držení kontinentální nebo východní forhendové
Příprava – vytoční ramen a přenesení váhy na pravou nohu (u praváka), raketa za míčem, nápřah prakticky chybí
Zásah a protažení – vykročení levou nohou úhlopříčně k míči se současným pohybem paže s raketou vpřed do míče, zásah míče je dostatečně před tělem s pevným zápěstím, hlava rakety je mírně otevřená, protažení je krátké směrem dopředu a dolů
Bekhendový volej – držení kontinentální nebo východní bekhendové
Smeč – z letu míče nebo po dopadu, vytočení bokem, včasná příprava rakety spolu s vytočením těla bokem, krátká smyčka, vytažení až do místa zásahu míče.